Diagram příčin a následku

O diagramu příčin a následku

Diagram příčin a následku je někdy také nazýván Ishikawův diagram (pan Kaoru Ishikawa je jeho duchovním otcem) nebo i diagramem rybí kosti (angl. Fishbone diagram). Jeho účelem je stanovení nejpravděpodobnější příčiny problému, který řešíme. I tento nástroj jakosti je obvykle používán v týmu, kdy pomocí brainstormingu jsou generovány všechny možné, i málo pravděpodobné, příčiny problému, který řešíme.

Jak postupovat

Na tvorbu diagramu příčin a následku existuje různý software (např. Minitab), ale mnohdy je výhodnější použít tužku a papír. Připravte si tedy papír velikosti A4, pokud máte A3 bude váš diagram přehlednější. Například na levém okraji udělejte "rybě" hlavu formou obdélníku (ti tvořivější mohou samozřejmě fantazírovat více...), do kterého zapište problém, jež řešíte. Z rybí hlavy uděláte vodorovnou rovnou čáru symbolizující její páteř vedoucí do hlavy. Váš výsledek by měl být podobný tomuto následujícímu obrázku.


K páteři vedou hlavní kosti od ploutví, kterých je obvykle v diagramu příčin a následku 6. Ty si ve schématu znázorníme šikmými čarami s obdélníky na koncích, do kterých si napíšeme obecné příčiny problému, které jsou:
Měření
Materiál
Metoda
Vedení
Dělník
Stroj

(Pozn.: Tyto základní kategorie jsou v angličtině popsatelné slovy začínajícími na M a proto se někdy při hodnocení příčin používá zkratka 6M)

A nyní bychom se měli dopracovat asi k tomuto obrázku:


A nyní můžeme přistoupit k tomu, že definujeme potenciální příčiny našeho problému a vepisujeme je k hlavním kategoriím. Ano, toto již je fáze brainstormingu. Příčinám samozřejmě mohou být přiřazeny subpříčiny, ale mějte na paměti, že není vhodné být extrémistou a řešit subpříčiny až třeba do šesté úrovně příčin. Rozumný přístup je do druhé úrovně subpříčin (ostatně Minitab stejně více nezvládne).

Vyhodnocení diagramu

Tímto způsobem máme vygenerovány a zaznamenány příčiny, kterých máme hromady. Napříkald 60 příčin včetně subpříčin je běžný stav... Jak ale zjistíme, která z těch více či méně pravděpodobných příči je asi ta pravá? Je spousta lidí, kteří Ishikawův diagram úspěšně použili, ale nedotáhli to do konce a spokojili se se samotným diagramem. A jak pokračovat? Vyberte třeba 5 lidí z týmu. Každý člen dostane 6 imaginárních bodů, které přiděluje příčinám, o kterých si myslí, že jsou nejpravděpodobnější. Každý těchto 6 bodů rozdělí mezi příčiny, tak, že podle svého uvážení nejpravděpodobnější příčině přidělí body tři, méně pravděpodobné body dva a třetí v pořadí bod jeden. Takto to udělá každý čle týmu a příčiny s nejvyšším počtem bodů jsou ty, kterými byste se měli zabývat.

Inspirací pro vás mohou být i tyto příklady (zdroj Google Images):

Doplnění 8.8.2018

Nyní již běžným požadavkem aliance Renault-Nissan-Mitsubishi je k 8D reportu dostat i Ishikawůw diagram jednak pro výskyt, ale i pro nedetekci daného problému. Zároveň je dobré si uvědomit souvislost s metodou 5x Proč, která by rovněž měla být rozdělena na výskyt a nedetekci. Cílem je, aby výsledky z Ishikawova diagramu souvisely s výsledky 5x Proč. Tedy metoda 5x Proč by měla vyústit ve výstup, který je uveden i v Ishikawově diagramu.