Hlavní strana | Novinky | Nástroje kvality | Poradenství | Certifikace | Nabídky práce | Diskuse | Kontakt | Reklama













Metoda Quality Journal

Metoda Quality Journal

Na této stránce si řekneme něco o Metodě Quality Journal. Do češtiny bychom to s trochou nadsázky mohli přeložit jako Metoda jako ze žurnálu. Ale o co jde prakticky? O nic složitého. Jde o metodu řešení problémů v několika krocích, o kterých si záhy povíme více. Pokud jste ještě nečetli článek o řešení problémů pomocí 8D Reportu, je na čase si jej přečíst. Proč? Protože zjistíte, že jde o metodu náramně podobnou metodice řešení problémů 8D, kdy disciplín je pouze sedm a název metody, tedy spíše přístupu, je odlišný.

Kde se tato metoda vlastně vzala? Byla převzata z japonského přístupu k řešení problémů nazývaného QC Story. A nyní již avizované kroky této metody:

1. Identifikace problému
2. Sledování problému
3. Analýza příčin rpoblému
4. Návrh a realizace opatření k odstranění příčin
5. Kontrola účinnosti opatření
6. Trvalá eliminace příčin
7. Zpráva o postupu řešení problému a plánování budoucích aktivit.

1. Identifikace problému

Na tomto místě se očekává, že již nějaký problém máme a chystáme se jej řešit. Ale co když problém nemáme? Vždy existuje řada možností pro další zlepšování, které jako problém můžeme pojmout. Ale pozor, zde je dobré zvážit, jakým problémem se budete zabývat a jestli vynaložené náklady (čas, mzdy, přípravky, administrativní změny) na řešení problému odpovídají možným úsporám případně úrovni hrozícího rizika. V této fázi pro vás bude důležitý cílový stav, který byste znát určitě měli.

2. Sledování problému

Nyní nastává chvíle pro sledování problému a jeho posuzování z různých hledisek. Například vlivy změn provozních parametrů strojů, přípravků, vliv lidského faktoru, vlhkosti, teploty, apod. Ideální je, když sledování vlivů provádíte systematicky a je možné dohledat vlivy náhodných a vymezitelných příčin variability procesu, ať již je proces takřka jakýkoli.

3. Analýza příčin problému

Pokud není příčina zřejmá, tak můžete využít nástroj pro identifikaci příčin Ishikawův diagram, tj diagram příčin a následku. Odborná literatura hovoří v této části i o hypotézách a jejich testování, například formou plánovaného experimentu.

4. Návrh a realizace opatření k odstranění příčin problému

Někdy je dobré se opravdu zamyslet nad možnými opatřeními k odstranění příčin. Ze svého působení v pobočce japonské firmy mám zajímavou zkušenost. Na výrobní lince byl problém, zastavili jsme linku. Čech by rozhodl rychle, ale Japonec řekl něco jako Étoné (něco ve smyslu, moment, musím si to rozmyslet). Linka stála, produktivita linky klesala. Ale bylo vidět, že Japonec v hlavě zvažuje spoustu variant. Jeho rozhodnutí sice trvalo relativně dlouho, ale nakonec to bylo opravdu tak výborné řešení, že jsem skoro zíral. Od té doby z vlastní zkušenosti vím, že někdy je opravdu vhodné třikrát měřit vhodné opatření a pak teprve říznout to správné.

5. Kontrola účinnosti opatření

Realizované opatření je vhodné posoudit jednak při jeho zavedení, ale i s určitým časovým odstupem, obvykle v řádu týdnů nebo měsíců. Jsou ale i opatření, která lze z hlediska efektivnosti vyhodnotit třeba až po roce nebo dvou letech. Efektivnost je vhodné hodnotit nejen z hlediska opětovného výskytu daného problému, ale je vhodné i finanční vyjádření. Zde se nabízí otázka, jestli je tato informace o efektivnosti pro management zajímavá pro další rozhodování nebo se vyhodnocování efektivity provádí jen proto, aby bylo provedeno.

6. Trvalá eliminace příčin

Podle mého názoru je trvalá eliminace příčin řešena v bodu číslo 4. Proč to zmiňuji? Protože odborná literatura v tomto bodě pojednává o trvalém zakotvení provedených změn (včetně zavedení SPC) v reálném procesu i v dokumentaci, které však musí proběhnout již v bodě č. 4. Pokud anjdete nějaké vhodné vysvětlení tohoto bodu, tak mi jej, prosím pošlete nebo jej zvěřejněte formou příspěvku.

7. Zrpáva o řešení problému a plánování budoucích aktivit

S tímto přístupem jsem se ve své praxi v ČR dosud nesetkal a ani ze svého pobytu v zahraničí nevím o jejím používání. Proto jen obecně uvedeu, že v závěrečné fázi se zpracovává zpráva o průběhu řešení problému, vyhodnocují se dosažené výsledky, hodnotí se efektivita a sumarizují se nevyřešené dílčí problémy. Ideální je, pokud zpráva obsahuje i návrhy činností potřebných k dořešení problému.




Shlédnuto: 11062 x


  Příspěvky:

Autor: Haefaistos Datum: 2010-07-27 10:01:46

V kostce ke "kontradikci" bodu 4. a 6. - autor evidentně zkouší vysvětlit něco, co nepochopil už v základu - přitom i on uvádí příklad MOMENTÁLNÍHO PŘIJETÍ ELIMINACE PROBLÉMU V REÁLNÉM ČASE. To je řešení dle bodu 4. Řešení dle bodu 6. je TRVALÁ, tedy SYSTÉMOVÁ eliminace příčiny problému tak aby se tato příčina už nemohla vyskytnout. Přijetí opatření dle bodu 4. nemusí být konečné! A ještě malá poznámka, resp. citace mého oblíbeného profesora marketingu a managementu, prof. Burese - 20 let přednášel v Torontu: NIKDO NIKDY NIKDE NEVYMYSLEL NIC LEPŠÍHO, NEŽ JE ZDRAVÝ SELSKÝ ROZUM!!!


Autor: RadekL Datum: 2010-08-17 14:20:04

Tímto zdravím Haefaistose. ;-) Ten poukazuje na to, že jsem metodiku nepochopil. Hm, údaje jsem převzal z renomované literatury, tak nevím. Pokud Hefaistos bude publikovat lepší články (jakože to zřejmě asi ještě neudělal), tak si je rád přečtu...


Autor: Jyrka Datum: 2012-01-18 04:22:05

Tohle je neustále se opakující bolest: Lidi nechápou a často ani nechtějí chápat, že odstranit konkrétní problém (kdysi se to nazývalo "vypořádání neshody", dnes "náprava")nestačí. Že je nutno najít nejen příčinu, ale KOŘENOVOU příčinu, a tu podle možnosti odstranit - čili udělat "nápravné opatření", potažmo "opatření k nápravě". PROSTĚ "NĚCO, CO ZABRÁNÍ OPAKOVÁNÍ NESHODY". Samozřejmě v únosných ekonomických mezích (např. užít management rizik). Obvykle lidé tohle nazývají prevencí - no, je to jaksi "do budoucna", ale prevencí by se mělo myslet spíš odstranění problémů JEŠTĚ PŘED TÍM, NEŽ DOJDE K NESHODĚ, například simulací poruchových stavů, metodou WHAT-IF (česky řečeno "rejpálek" nebo "šťoura")a dalšími postupy vyhledání, hodnocení, eliminace nebo alespoň snižování rizik PŘEDEM. Prostě hezky česky "TROTLFEST", nebo britsky Robust Design Method. Ale bojujte s Murphym...



  Nový příspěvek:
 
  Autor: (max. 30 znaků)
 
    Zadejte příspěvek:
 
  Zde napiste číslem nula.